Praha, 28. března 2011 – Asociace inkasních agentur (AIA) jednomyslně  přijala na zasedání mimořádné valné hromady dne 17. března 2011 Etický kodex, respektive jeho rozšířenou komentovanou verzi.

„Přijetí Etického kodexu AIA v této podobě považuji za velmi důležitý krok. Nyní má asociace v ruce jasný návod jak posuzovat došlé podněty a stížnosti na neetické chování a postupy jak u členských firem AIA tak také stížnosti na ostatní společnosti podnikající na českém inkasním trhu. Je to významný posun k plnění jednoho z cílů AIA, jímž je kultivace českého inkasního trhu.  Dodržování principů Etického  kodexu  může zároveň sloužit jako kritérium pro zadavatele a klienty inkasních agentur, jak si vybrat vhodného obchodního partnera pro správu a inkaso svých pohledávek “, řekl Vladimír Gazárek, prezident AIA.

Etický kodex Asociace inkasních agentur existuje již od vzniku asociace v roce 2002, jeho původní verze obsahovala ovšem pouze pět stručných bodů:

„Při vědomí důležité společenské role se firmy sdružené v Asociaci inkasních agentur zavazují dodržovat následující pravidla:

1. Všechny státní a místní zákony a nařízení budou přísně dodržovány.

2. Osobní nedotknutelnost dlužníka bude respektována za každých podmínek.

3. Obchod bude veden cestou rozvíjející a podporující respekt a důvěru v činnost inkasních agentur.

4. Všechny získané informace budou předmětem  ochrany dat .

5. Případy  ve správě inkasních agentur budou spravovány rychle, výkonně a profesionálně.“

Tento výčet pravidel se ukázal pro praxi nedostatečně konkrétní pro posouzení jednotlivých případů a situací. AIA se proto rozhodla jasně definovat jaké chování a přístupy na českém inkasním trhu jsou z hlediska etiky přípustné či nepřípustné, a které jsou pro členy povinné.

Při tvorbě Etického kodexu AIA byl tedy zohledněn etický kodex mezinárodního sdružení FENCA, jímž je AIA členem a zároveň byly postupně zapracovávány, jednotlivé případy, zkušenosti a praktická zjištění jednotlivých členů AIA. Výsledkem je tedy rozšířená komentovaná verze Etického kodexu AIA, na jejíž podobě se jednomyslně shodli všichni členové AIA  a zároveň se zavázali tato etická pravidla dodržovat.

Etický kodex AIA definuje mimo jiné, v jakou dobu a jakými způsoby lze kontaktovat dlužníka, jak lze nákladat s informacemi a komu a jak sdělovat informace týkající se dlužníků, je řešena také problematika nákladů na inkaso, definuje povinnosti inkasních agentur nad rámec zákona aj. Komentovaná verze Etického kodexu Asociace inkasních agentur je  zveřejněna na webových stránkách www.aiacz.cz

„ Komentovaná verze Etického kodexu AIA je nyní platným a závazným dokumentem pro všechny členské firmy Asociace inkasních agentur, zároveň je ovšem nutno podotknout, že tento dokument chápeme jako otevřený výčet pravidel etického chování na českém inkasním trhu. Očekáváme, že se Etický kodex bude v budoucnu rozšiřovat a měnit a reflektovat tak nejen změny v zákonech ČR, ale také doporučení Evropské unie a zároveň potřeby českého inkasního trhu“, řekl Radek Laštovička, viceprezident AIA.

Na českém trhu se začaly rozmáhat společnosti nabízející zadluženým subjektům, zejména tzv. fyzickým osobám – spotřebitelům „pomoc“ při řešení jejich dluhů, především při jednání s věřiteli o nových splátkách a při celkové správě pohledávek. Podmínkou pomoci však bývá zaplacení nemalého vstupního poplatku, na který již tak zadlužení lidé těžko hledají další prostředky. A to není všechno, lidé pak dále hradí pravidelné měsíční odměny dané společnosti. Dlužníkům tak vznikají vedle stávajících i další závazky a své peněžní prostředky vynakládají na tyto „pomocníky“, namísto aby se snažili co nejvíce uhradit své dluhy. Velmi často nejde o pomoc dlužníkům, ale hlavně o výnosný byznys. Scénář je obvykle následující: dlužník si vezme úvěry či půjčky, nastane zaviněná či nezaviněná neschopnost své dluhy splácet, věřitel zasílá upomínky a v té chvíli se objeví „nezištný pomocník“.

Ač tyto společnosti slibují, že dlužníkům pomohou, ve skutečnosti dlužníkům většinou taková pomoc spíše ublíží a uvrhne je do ještě horší situace. Peníze, které mohli dlužníci splácet svým věřitelům, tak zmizí jinde a pokud by dlužníci vypověděli mandátní smlouvu s „pomocníkem“, musí zaplatit ještě vysoké smluvní pokuty.

Uvedené společnosti většinou na základě plné moci kontaktují stávající věřitele s nabídkou hrazení nižších splátek než doposud. V této souvislosti je třeba upozornit na právní aspekty tohoto podnikání. Podle § 493 občanského zákoníku platí, že závazkový vztah nelze měnit bez souhlasu jeho stran, pokud není v občanském zákoníku stanoveno výslovně jinak. Věřitelé dlužníků tak nemusí mít a obvykle ani nemají pochopení pro skutečnost, že je jim placena výrazně nižší splátka úvěru či půjčky a pokud částka po splatnosti přesáhne stanovenou míru, může být celý dluh naráz zesplatněn, což bývá běžně spojeno i se sankcionováním dlužníků (úroky, úroky z prodlení, smluvní pokuty). Věřitelé se pak svého nároku po dlužnících domáhají prostřednictvím žaloby a následně i exekuce a nic na tom nemění skutečnost, že dlužník uzavřel jakousi mandátní nebo obdobnou smlouvu se společností, která mu slíbila, že se s věřiteli dohodne na nižším splácení. Věřitelé totiž s obdobnými společnostmi většinou ani nekomunikují a nemají na jejich (často nevýhodných) řešeních zájem. Pochopitelně se najdou i výjimky, ale pokud má dlužník věřitelů více, je minimální šance, že by na snížení splátek přistoupili všichni věřitelé.

Nutno zdůraznit, že dlužník platící „pomocníkovi“ odměnu za údajné řešení jeho problémů, by se dokonce mohl za určitých podmínek dopouštět trestné činnosti. Trestní zákon totiž v § 256a pamatuje na zvýhodňování věřitelů trestem odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem. Tento trestný čin pak obsahuje i nový trestní zákoník účinný od 1.1.2010. Pracovníci uvedených společností mohou tento trestný čin spáchat společně s dlužníkem ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona. Z veškerých plateb od dlužníka se totiž tyto společnosti uspokojí přednostně a v plné výši, zatímco na ostatní věřitele se dostane pouze to, co zbude a tím jsou ostatní věřitelé znevýhodňováni.

Navíc je klamavé i to, že dlužníkům je nabízeno oddlužení. Oddlužení zná náš právní řád pouze v rámci insolvenčního zákona, kde jsou jeho podmínky přesně stanovené a platby se poměrně dělí mezi jednotlivé věřitele. Na plnění dohlíží soud, který může po pěti letech odpustit dlužníkům zbytek dluhů. To ovšem není možné v případě uvedených společností, když výsledkem jejich „oddlužení“ jsou ve většině případů další dluhy a zvýšení dluhů existujících.

V internetových diskuzích (zde konkrétně www.poradte.cz) je množství lidí, kteří podobným společnostem naletěli: „Z dluhu 360.000 Kč mám přes 400.000 Kč. Poslala jsem jim peníze, že je pošlou bankám, nic neposlali a banky mi daly smluvní pokuty a jedna i na exekuci. Mám po jejich pomoci dluh o 70.000 Kč větší.“, píše jedna z diskutujících. „Zjistili jsme, že nás taky akorát dostali do dluhů a teď čekáme, že budeme mít exekuci. Všechno jsme si ověřili – vůbec nejednali s věřiteli o snížení splátek a přitom nám tvrdili, že je vše vyřízené.“, uvádějí další diskutující. „Žádný věřitel nespolupracuje. Za jeden měsíc mě zadlužili tak, jak jsem nebyla.“, líčí svoji situaci další diskutující.

Je tak třeba být obezřetný před nabídkami těchto společností. Nabízená pomoc může často skončit tím, že situace dlužníka se ještě zhorší v důsledku vzniku dalších závazků vůči společnosti, která nabízela původně „pomoc“ s dluhy. Jediným spokojeným subjektem nakonec, ve většině případů bývá, nikoliv dlužník, ani původní věřitel, ale společnost, která vyinkasuje od dlužníka své odměny.

Praha, 30. 9. 2010 – Ve dnech 23. až 26. září se konal v Aténách kongres Evropské federace národních asociací inkasních agentur (FENCA). Rekordní účast evropských odborníků na inkaso a správu pohledávek přinesla zajímavá zjištění. Například, že byl v Evropě za rok 2009 zaznamenán nárůst počtu pohledávek po splatnosti, což ovšem paradoxně nevedlo k navýšení obratů inkasních agentur, jež naopak hlásí spíše propad.

Kongresu FENCA v Athénách se zúčastnilo téměř 200 zástupců sdružení a asociací reprezentující inkasní agentury a partnerské organizace z více než 20 zemí Evropy, USA, Asie a Afriky. Mezi 17 členskými zeměmi měla své místo i čtyřčlenná delegace zástupců České republiky z Asociace inkasních agentur (AIA). Rekordní účast na kongresu potvrzuje rostoucí zájem o společné řešení otázek inkasního trhu v rámci Evropy.

Hlavním tématem kongresu byla evropská legislativa, zejména z pohledu právní úpravy nároku věřitelů na úhradu nákladů vymáhání a problematika ochrany osobních údajů v kontextu transferu dat přes hranice a využití těchto dat. Rovněž byla diskutována témata jako například specifika inkasa pohledávek v Řecku v souvislosti se současnou krizí státních financí a vliv této krize na dlužníky a inkasní agentury, byly řešeny i otázky image inkasního byznysu apod.

Účastníci kongresu shodně potvrdili, že nárůst počtu pohledávek byl zaznamenán zejména v oblasti B2C, zároveň ovšem klesá vymahatelnost těchto pohledávek. Dalo by se očekávat, že s růstem počtu pohledávek vzroste inkasním agenturám výnosnost, ale v evropských zemích tomu tak není. Příčiny vidí odborníci v nárůstu konkurence, ve zpřísnění inkasních pravidel, v horší vymahatelnosti pohledávek a v některých zemích je další příčinou i neregulovaný inkasní trh.

Inkasní agentury v České republice pocítily všechny zmiňované evropské trendy. Zároveň lze říci, že Česká republika je v inkasních službách a správě pohledávek srovnatelná s ostatními evropskými zeměmi, zejména co se týče používaných metod a způsobů vymáhání.

Pozapomněli jste kdysi jít na úřad zaplatit pokutu za parkování či jen příteli podepsali ručení k půjčce před pěti lety? I u vás může jednoho dne bez předchozího upozornění zazvonit exekutor.

1. Musí mít rozhodnutí soudu
Ten, komu dlužíte (věřitel), musí mít nejdříve v ruce rozhodnutí soudu, podle kterého může majetek vymáhat. Vy jako dlužník se přitom vůbec nemusíte dozvědět, že jste souzeni. Usnesení o nařízení exekuce uvidíte až ve chvíli, kdy je soudem rozhodnuto. Dostanete takzvanou výzvu k dobrovolnému zaplacení, a když své závazky vyrovnáte do 15 dní, zaplatíte jen půlku nákladů exekutora.

2. Hledá peníze na účtech a u zaměstnavatele
Když po výzvě dluh nezaplatíte, exekutor se nejprve snaží zjistit, jestli nemáte peníze na bankovním účtu. Pokud ano, tak ho zablokuje. Zjistí, kde jste zaměstnaní, a nařídí srážky ze mzdy. Když vlastníte nějakou nemovitost, udělají záznam do katastru nemovitosti (zřídí exekutorské zástavní právo).
Musíte se tedy smířit s tím, že vám jednoho dne bankomat odmítne vydat hotovost a na výplatní pásce budete mít jen minimální částku na přežití. Nedozvíte se to předem, abyste nemohli peníze nikam “zašít”.

3. Navštíví vás doma, a to i když tam nejste
Pokud nestačí k uhrazení dluhu vaše peníze na účtu, rozhodne exekutor o provedení takzvané mobiliární exekuce - laicky řečeno, navštíví vás doma. A nepůjde o zdvořilostní posezení u kávy.
Jestli si myslíte, že zabavení majetku zabráníte tím, že nebudete doma, jste na omylu. Exekutor může vniknout do bytu i bez vaší přítomnosti. Aby se tam dostal, přivede si zámečníka. Ze zákona u toho nemusí být policisté.
Exekutoři v první chvíli vycházejí z toho, kde jste trvale hlášeni, ale neznamená to, že když tam nebydlíte, že vás nenajdou. Trvalý pobyt je pouze evidenční adresou, podstatné a rozhodující je místo, kde se doopravdy zdržujete. Stačí pak jméno na zvonku nebo když vám na danou adresu chodí pošta.

4. Označí vše, co uzná za vhodné
Když se soudní vykonavatelé dostanou do bytu, ať už s vámi či sami, začnou sepisovat majetek a zabavené věci pak označí žlutou samolepkou. Většinou si celý průběh exekuce točí na video, aby v budoucnu nemohlo dojít ke spekulacím, že porušili zákony.
V první řadě jdou po nejcennějších věcech, jako je auto, motorka a nadstandardní vybavení domácnosti. Neoznačí jen věci osobní a nezbytně nutné k životu. Pokud prodej zabavených věcí nestačí k umoření dluhů, může exekutor zabavit dům nebo byt.
Exekutor smí zabavit všechny věci, o nichž se domnívá, že patří dlužníkovi. Pokud máte doma sousedovu promítačku, nejspíš i na ní se ocitne žlutá nálepka. Soused pak musí oznámit chybu exekutorovi a doložit doklady, že promítačka je skutečně jeho.
Soudní exekutor může rozhodnout o vyloučení věcí z exekuce. Pokud to neudělá, lze tuto záležitost řešit u soudu, podáním takzvané vylučovací žaloby. Svá tvrzení však bude muset dokázat nejlépe písemnými důkazy, případně svědecky. Nebudou-li však k dispozici přesvědčivé důkazy, soud žalobu zamítne a exekuce se jenom zdrží a prodraží.

5. Odveze věci do skladu a dá je do dražby
Soudní vymahači přijedou většinou už rovnou s nákladním vozem, aby zabavený majetek hned odvezli.
Zabavené věci exekutor vydraží. Většina úřadů má informační web, kde se dozvíte o všech dražbách, například www.exekuce.cz. Existuje i Portál dražeb nemovitostí pod správou Exekutorské komory ČR (www.portaldrazeb.cz).
Movité věci se prodávají v dražbě za třetinu odhadní ceny, nemovitosti pak za dvě třetiny odhadní ceny. Pokud se některé položky nepodaří vydražit, jdou do dražby opakovaně, přičemž se jejich cena snižuje.
Pokud máte doma cenné věci (třeba nějakou sbírku), mohlo by se stát, že ve dražbě budou prodány hodně pod cenou. Můžete navrhnout, že prodáte svůj majetek sami, a tím uhradíte pohledávku i náklady exekutorovi. Souhlasit musí v tom případě i věřitel a na vás nesmí být zároveň nařízena další exekuce. Cena, za kterou se váš majetek bude prodávat, bude stanovena znaleckým posudkem (ten samozřejmě zaplatíte).

6. Vyžádá si odměnu a nebude malá
Kolik zaplatíte kromě svého původního dluhu navíc, je přesně dané ve vyhlášce o odměnách exekutorovi. I když je původní dluh v řádech stokorun, kvůli nákladům na exekuci zaplatíte minimálně 7 800 korun. Protože však platíte za každý úkon, který exekutor udělá, tak zbytečné prodlužování, opakovaná hledání a zjišťování majetku, znalecké posudky výslednou částku ještě citelně prodraží.
Pokud si věřitel vezme ještě navíc advokáta, musíte zaplatit i jeho. Odměna advokáta je srovnatelná s odměnou exekutora.

Kolik zaplatíte exekutorovi

Odměna za provedení exekuce je 15 procent z vymožené částky, minimálně tři tisíce korun

Paušální částka na výdaje 3 500 korun (když exekutor doloží výdaje vyšší, zaplatíte víc)

Příklad: u dluhu 500 korun platíte tři tisíce korun jako odměnu exekutora + 3 500 korun za paušální náklady exekutora a k tomu ještě 20% DPH, celkem tedy 7 800 korun, při dluhu 100 tisíc korun pak náklady přesahují částku 22 tisíc korun (za předpokladu, že exekutor dosud neučinil žádné úkony, jinak se částka značně zvyšuje).

Některé další částky za úkony
Odměna za vyklizení je 10 tisíc korun za každou nemovitost, byt nebo místnost.
Náhrada za ztrátu času ve výši 50 korun za každou započatou čtvrthodinu za cestu do místa exekuce.
Náhrada za doručení písemnosti, pokud ji doručí exekutor sám, 50 korun.
Dlužník platí poplatky vždy podle vyhlášky. Pokud si věřitel s exekutorem sjedná smluvní odměnu, platí případný rozdíl věřitel.

Vlivem krize se očekává, že se do úpadku dostane mnohem více subjektů, než tomu bylo v loňském roce.
(Celý příspěvek…)

Stále více Čechů není schopno splácet své dluhy. Dokládají to čísla Centrální evidence exekucí, podle kterých počet evidovaných exekucí poprvé překonal milionovou hranici.
(Celý příspěvek…)

Negativní vliv hospodářské krize na finanční situaci podnikatelských subjektů je nesporný. Bezprostředně se mimo jiné odráží v omezování výroby, odkladu plateb a růstu zadluženosti.
(Celý příspěvek…)