Vlivem krize se očekává, že se do úpadku dostane mnohem více subjektů, než tomu bylo v loňském roce.
Součástí protikrizových opatření státu tak mají být i změny v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen “insolvenční zákon”), které nabyly účinnosti 20. července 2009, dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Část změn má zůstat v insolvenčním zákoně natrvalo, některé z nich však budou platit jen do konce roku 2011, tedy do doby, kdy se předpokládá konec krize. Jaké nejdůležitější změny byly přijaty?
Povinnost podat návrh na zahájení insolvenčního řízení
Dle původní právní úpravy bylo povinností dlužníka zahájit insolvenční řízení ze dvou důvodů: buď při předlužení (pokud měl dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšoval hodnotu jeho majetku), nebo z důvodu platební neschopnosti. Nyní již nemá dlužník povinnost podat na sebe insolvenční návrh pouze při předlužení. Do insolvenčního řízení tak nemusí zbytečně vstupovat subjekty, jejichž majetková situace sice odpovídá definici předlužení, které však provozem svého podniku generují dostatečný “cash flow“ (peněžní tok), dovolující jim překonat krizi jinými způsoby. Nadále tedy má povinnost podat insolvenční návrh jen ten dlužník, který má více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost).
Oddlužení
Změny doznalo i oddlužení. Novinkou je, že dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Za podmínky, že s tím projeví věřitelé souhlas, může soud takovému návrhu vyhovět, což dle původní právní úpravy možné nebylo. Novela též zavedla to, že je-li majetek dlužníka zajištěn, nemusí nutně dojít ihned ke zpeněžení dlužníkova majetku, který je zastaven ve prospěch věřitelů. Práva zajištěného věřitele se tak modifikují, oproti původní úpravě, podle které bylo zpeněžení předmětu zpeněžení obligatorní. Není-li tedy okamžité zpeněžení zajištění v zájmu zajištěného věřitele (v daném místě a čase to pro něj může být např. ekonomicky nevýhodné), není třeba, aby k tomu byl zákonem „nucen“. Ke zpeněžení, souhlasí-li s tím zajištěný věřitel, může tedy dojít i později.
Omezení možnosti jednostranného započtení
Věřitelé dlužníka budou po dobu trvání moratoria a v době po zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku omezeni v možnosti jednostranného započítávání svých pohledávek proti vzájemným pohledávkám dlužníka. Zákonný zákaz započtení pohledávek se ruší, jakmile je jisté, že sanační forma řešení dlužníkova úpadku nepřichází v úvahu. Cílem tohoto opatření je zabránit tomu, aby v době, kdy dlužník činí kroky k překonání hrozícího úpadku nebo k prosazení sanačního (nelikvidačního) způsobu jeho řešení, nebyl jednostrannými zápočty zbavován prostředků nezbytných k zajištění chodu podniku.
Pojistkou proti nepřiměřené tvrdosti zákona co do omezení započtení je možnost insolvenčního soudu předběžným opatřením učinit výjimku ze zákonného zákazu započtení nebo naopak započtení pro určité případy nebo pro určitou dobu zakázat tam, kde je insolvenční zákon nezakazuje. Určujícím kriteriem pro nařízení takového předběžného opatření je, že neodporuje společnému zájmu věřitelů.
Některé další změny
Insolvenční řízení u společností tvořící koncern bude dle nové úpravy řešit jeden soudce a případně jeden insolvenční správce. Cílem je procesní koncentrace řízení s pozitivními dopady na rychlost řízení a koordinaci informací a postupů v řízení. Novinkou dále je, že u reorganizace budou moci dlužník a věřitelé navrhnout soudu osobu insolvenčního správce již na samém počátku – v předloženém reorganizačním plánu. Dalším zákonem, který byl v souvislosti s přijetím novely insolvenčního zákona změněn je zákon o soudních poplatcích. Změna spočívá v tom, že návrh na moratorium (ochrana před věřiteli) bude od soudního poplatku osvobozen; dosud činil soudní poplatek 50 000 Kč.
